Pomoc obětem nezákonných sterilizací - případ třetí

Romodrom setrvale pomáhá romským ženám, které byly dlouhé roky oběťmi protiprávních sterilizací, které často zneužívaly jejich zvlášť zranitelné pozice a probíhaly bez informovaného souhlasu poškozených. Podporu žen, které se rozhodly právně bránit, zaštítil projekt 'Pomoc obětem protiprávních sterilizací'. Ten je financován z Úřadu vlády ČR a MARIO programu, který realizuje organizace Minority Rights Group International.

EU
MRG
mario
ÚV

Úvod

Tento odborný článek shrnuje průběh správního řízení a souvisejících procesních kroků ve věci žádosti ženy (dále jen „žadatelka“) o přiznání jednorázové peněžní částky podle zákona č. 297/2021 Sb., upravujícího odškodnění osob sterilizovaných v rozporu s právem. Řízení probíhalo v letech 2024–2025 a vychází z dokumentace, kterou žadatelka postupně předkládala prostřednictvím svého právního zástupce – Romodrom, o.p.s. Předkládaný text reflektuje také blanketní rozklad, doplněný rozklad, původní žádost, čestné prohlášení svědkyně a reakce na výzvy Ministerstva zdravotnictví.


I. Podání žádosti a zahájení správního řízení

Žadatelka podala v roce 2024 prostřednictvím organizace Romodrom žádost o poskytnutí jednorázové peněžní částky za sterilizaci údajně provedenou v roce 1977. V žádosti popsala okolnosti porodu třetího dítěte, komplikace během porodu a následné tvrzení, že se o provedení sterilizace dozvěděla až po šestinedělí od své gynekoložky.

Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) zahájilo správní řízení a vydalo výzvu k odstranění vad žádosti, v níž požadovalo:

    • konkrétní datum údajné sterilizace,

    • označení listin a jiných důkazních prostředků,

    • informaci, zda žadatelka někdy obdržela jiné odškodnění.

Současně vydalo usnesení o přerušení řízení, dokud nebudou vady odstraněny.


II. Doplnění žádosti žadatelkou

Žadatelka reagovala podáním, ve kterém uvedla:

    • datum sterilizace,

    • že předkládá dostupnou zdravotnickou dokumentaci,

    • detailně popsala právní nedostatky tehdy požadované procedury, zejména absenci:

        ◦ informovaného souhlasu,

        ◦ poučení o nenapravitelnosti zákroku,

        ◦ činnosti sterilizační komise,

        ◦ odborných posudků,

        ◦ jakýchkoliv indikačních důvodů.

V dokumentu rovněž uvedla, že podpis žádosti o sterilizaci nebyl učiněn svobodně – jednalo se o podpis během první doby porodní, v extrémním stresu a bolestivém stavu.



III. Získání zdravotnické dokumentace ministerstvem

Ministerstvo si následně vyžádalo kompletní zdravotnickou dokumentaci žadatelky od nemocnice.

Z dokumentace vyplynulo:

    • žadatelka byla přijata k porodu,

    • porod skončil císařským řezem,

    • v dokumentaci je uvedena žádost o sterilizaci, podepsaná žadatelkou,

    • v dekurzu je zmínka „na přání rodičky připojena sterilizace“,

    • v žádné části dokumentace však není zaznamenáno, že by byla sterilizace skutečně provedena,

    • není záznam v operačním protokolu, propouštěcí zprávě ani ve výkonech,

    • dokumentace uvádí komplikaci – perforaci močového měchýře, nikoli zásah do vejcovodů.

Ministerstvo konstatovalo, že dokumentace působí úplně a standardně. Nic nenasvědčuje úmyslu cokoliv zakrývat.


IV. Svědecké výpovědi a čestná prohlášení

Žadatelka následně doplnila řízení o:

1. Čestné prohlášení svědkyně:

Dokument z roku 2025 potvrzuje, že žadatelka po návratu z porodnice sdělila, že jí lékaři řekli, že „má podvázané vaječníky“, informaci jí sdělil lékař při vizitě po porodu a že svědkyně popsala výrazný psychický dopad: dlouhodobý smutek žadatelky z nemožnosti mít další dítě.

2. Výpověď další svědkyně:

Dokument přiložený k rozkladu a doplněním žádosti uvádí, že žadatelka byla informována až po návratu domů. Lékař jí měl předložit dokument k podpisu v době silných porodních bolestí. Žadatelka byla také přesvědčena, že podepisuje souhlas k výkonu nutnému pro záchranu dítěte.

3. Výpověď žadatelky (součást původní žádosti)

    • Podrobně popsala průběh porodu, opakované bolesti a důvěru v lékaře.



V. Postup ministerstva a zamítavé rozhodnutí

V roce 2025 vydalo ministerstvo rozhodnutí, kterým žádost zamítlo.

Důvody zamítnutí:

    1. Nebyla splněna první zákonná podmínka – ministerstvo uzavřelo, že sterilizace nebyla prokázána jako provedená.

    2. Žádný záznam o sterilizaci nebyl obsažen v:

    • porodopisu,

    • operačním protokolu,

    • propouštěcí zprávě.

    3. Existuje podpis žádosti o sterilizaci, avšak tato skutečnost není považována za důkaz provedení výkonu.

    4. Tvrzení žadatelky a svědkyně se v některých detailech rozchází.

    5. Zdravotnická dokumentace působí konzistentně a úplně, bez známek manipulace.

    6. Ministerstvo proto konstatovalo, že výkon nebyl proveden, a tedy nelze přiznat nárok na odškodnění.


VI. Blanketní rozklad a doplněný rozklad

Žadatelka (zastoupená organizací Romodrom) podala ihned poté blanketní rozklad s tím, že podrobnou argumentaci doplní po nahlédnutí do spisu. Rozklad byl podán včas.

Byl podán doplněný rozklad, který obsahuje rozsáhlou právní argumentaci:

    • Ministerstvo nezjistilo skutkový stav bez důvodných pochybností – porušení zásady materiální pravdy.

    • Neprovedlo výslech svědkyně, přesto její výpověď hodnotilo.

    • Rozpory ve výpovědích vysvětluje žadatelka časovým odstupem 50 let a jiným vnímáním traumatizujících událostí.

    • Podle zdravotnické dokumentace existuje písemná žádost o sterilizaci, ale absentují veškeré povinné náležitosti zákonného postupu.

    • Rozklad rozvádí právní povinnosti komunistického zdravotního systému a poukazuje na nedodržení sterilizační směrnice z roku 1971.

    • Upozorňuje na klíčovou judikaturu v oblasti nezákonných sterilizací.

    • Zpochybňuje závěr ministerstva o úplnosti dokumentace.

    • Odvolává se na účel zákona – odškodnění obětí dřívějších selhání státu.

Rozklad navrhuje změnu rozhodnutí tak, aby byl nárok přiznán

VII. Závěr

Případ žadatelky představuje typický konflikt mezi výpovědí osoby, která tvrdí protiprávní sterilizaci, a zdravotnickou dokumentací z období před více než 45 lety. Správní řízení odhalilo několik zásadních aspektů:

    • Dostupná zdravotnická dokumentace neobsahuje zmínku o provedení sterilizace, což ministerstvo považovalo za rozhodující.

    • Žadatelka a svědkyně poskytly věrohodně působící výpovědi, které zapadají do kontextu tehdejších praktik, avšak nebyly formálně prokázány.

    • Ministerstvo nevyužilo všechny dostupné důkazní prostředky (např. výslech svědkyně), což žadatelka namítla v rozkladu.

    • Celý případ ukazuje limity dokazování po 50 letech, kdy mnohé dokumenty mohly být ztraceny, neúplné nebo vedené v jiných standardech.

    • Rozklad zdůrazňuje, že účelem zákona je napravit historická pochybení státu, a že postup ministerstva by měl zohlednit zejména zásadu spravedlivého procesu a smysl právní úpravy.

    • Výsledek řízení bude záviset na tom, zda ministerstvo (resp. ministr) uzná, že i přes absenci explicitního záznamu o sterilizaci byly v daném případě naplněny okolnosti nasvědčující protiprávnímu postupu, nebo zda setrvá na formálním posouzení zdravotnické dokumentace.